pondělí 26. února 2018

Vše, co bychom si bývali přáli.....

Ještěže na předávkování uklidňujícím čajem se nedá umřít, usmívám se nad už ani nevím kolikátým šálkem. Unavená, unuděná, zklamaná ze všeho. V sedmnácti !!! Už u téhle věty si říkám, jak tenhle článek jednou stejně smažu, ale teď je jiná fáze, ta úplně první a to nejen, co se týče psaní. Můj život má podivný smysl pro humor. Jakože natěšit mě na něco a pak lusk, už to není, nebude a být nemůže, pozdě. Přemýšlím, co mě vlastně baví, moc toho není, vlastně téměř nic. Chtěla bych dokázat velký věci, ale největší věci, co dělám je vstát, do školy, ze školy, učit se, pomoct doma. Nic víc a tohle pořád dokola. I s brigádou si pořád říkám: A kdy už si to budu moct splnit ? Neblíží se to a nebude, nejdřív budu muset projít tuhle vážně nudnou kapitolu s názvem střední škola, která bude plná mých chyb, pláče, stěžování si na celej svět, špatných rozhodnutí a možná i prvních kocovin. Tak strašně moc chci věřit, že pak bude lépe, ale celej tenhle špatný vtip finishuje až v bodu s-m-r-t. 
Vlastně to nevím, jestli kdy bude v něčem lépe. Lidstvo nezměním, politiku a uvažování jen stěží a všechno má jasně dané mantinely. Jako by návod na štěstí byl pořídit si byt v Praze, psa, dělat markeťáka, chodit s někým z jobu, outfit Gucci, Adidas, cestovat, cestovat, cestovat a psát o děsně nepodstatných věcech, což se teď prostě dělá. Jenže můj život vážně neovlivní to, že mi Dove dá za účtenku jeden sprcháč "zadáčo". 
Promiň, jestli je to nelogický, je to směska myšlenek, nic víc v tom nehledej. A mě to všechno přijde stereotypní, nudný a nezáživný s jednou vyjímkou: cestování. S momentálními 43 korunami to vidím vyloženě na dobrodrůžo do sousední vesnice. Přemýšlím jestli je horší na zážitky nemít a nebo je nemít s kým zažít a to krásné duo mě dostává, dostává mě každej den znova a znova. Přijde mi, že všem ten standart stačí, že je divný chtít víc...
 A na druhou stranu ani nevím, co víc vlastně chci. Přejít o prázdninách republiku ze západu na východ zní krásně, ale nereálně. Reálné= Spontánní párek v rohlíku sama se sebou. Chci vidět ve věcech víc, vidět sama v sobě víc než něco, co jen zapadne do běžného stereotypu, nechci být tak děsivě stejná, nudná, pořád ta samá, jako další tisíce na Instagramu.
Přijdu si povrchní, když mě děsí, že ve třiceti budu mít děcko, budu chodit na "pilátes" v teplákách zaříznutých do puliny, svěšenou prdel, nudnýho manžílka a práci v kanclu jako nejméně potřebná osoba z celého personálu... 
A co je to mít se lépe ? Co je lépe ? Kde se to bere ? O čem se mám bavit s lidma, když mi přijdou tak nudný ? A co když jsem i já nudná ? 
Cestovat ! Cestovat ! Peníze ! Nevím ! Sakra !

Sabbi



čtvrtek 8. února 2018

10 věcí, co bych chtěla stihnout do svých 30

Zdroj
1) Procestovat Evropu
Asie a země tímhle směrem mě příliš nelákají a zatím ani země za velkou louží – Amerika. Jako první bych ráda procestovala Evropu. Například Anglie mi vloni zcela učarovala, tak že se tam chci rozhodně vrátit, poznat ji lépe. Dost se mi líbila ta mentalita národa. S čímž možná souvisí, že chci Anglii porovnat i se Skotskem a Irskem…..A nejen s nimi. Tohle je asi jeden z největších cílů.

Zdroj
2) Používat více přírodní kosmetiky
Proč ? Protože už takhle ve všem přijímáme strašně moc chemie. Hodně dobré zkušenosti mám se značkou Soaphoria nebo Lush, ale ty pro mne bohužel nejsou cenově dostupné při mé aktuální spotřebě a studentských penízkách, to dvakrát otáčíte každej drobák, však to znáte.






Zdroj
3) Najít si práci, která mě bude naplňovat a zároveň mě uživí
Docela oříšek v dnešní době. Stačilo by mi kdyby mě uživila a bylo tam dostatek dovolené na to moje cestováníčko, že ? Cestování mě hodně bere, ale opět mě omezují peníze….. Možná proto jsem přešla na cestovní ruch ? Protože je mi to bližší než vyloženě obchodka, nějak mi to víc něco říká. Nebudu zatloukat - chtěla bych dělat v cestovním ruchu nebo s knihami.


Zdroj
4) Koupit si foťák
Focení je jedna z dalších věcí, co by mě eventuálně bavila, jenže já se u focení na mobil příšerně vztekám, nikdy to není tak dokonalé, jak bych si představovala a není tam moc co nastavit leda to pak dohnat v úpravách a to prostě není ono. Uvažovala bych asi o nějakém Canonu, i když na obrázku je Nikon.






5) Navštívit La Scalu v Miláně a Louvre v Paříži
Zdroj
Umění taky žeru, očividně. Je divné chtít navštívit La Scalu a jít na balet ? Náhodou ty březnové už jsou třeba skoro vyprodané. Jo, koukala jsem jen tak na lístky. Přece když už bych v rámci poznávání Evropy v té „Itošce“  byla tak nezahodím takovou super příležitost jako připlánovat si k tomu i La Scalu. Paříž to je taková srdcovka. Nikdy jsem tam nebyla, ale miluju croissanty a bagety, dokonce i Edith Piaf. Také tam chci zavítat, i když z výšek je mi blbě takže Eifellovku asi vynechám, stejně jako jsem vynechala London eye.


Zdroj
6) Jet na letiště a vybrat náhodný let a tam prostě letět
Chybí mi ta spontánnost, plánuji si všechno a pořád, abych prostě věděla, jak na tom časově jsem. Tohle by bylo takové narušení komfortní zóny, ale proč někoho nevytáhnout s sebou a neužít si trochu dobrodružnější formu "dovči" ? Zní to tak svobodomyslně a všechno……






Zdroj
7) Splnit rodičům nějaký jejich sen
Sice zatím vypadám jako sobec, ale tohle je asi moje number 2 priorita hned po té práci, protože bez ní to moc nepůjde. Chtěla bych jim nějak oplatit všechny ty roky, co se o mě starají a tak….. A proč jim nesplnit nějaký jejich sen ? Pro tátu nevím, co bych udělala, ale mamku s otčímem bych poslala na dovču někam do tepla, protože otčím se rád potápí... Tátovi bych koupila nějakou chatičku u nějaké vodní nádrže nebo někde, kde jsou ryby, rád rybaří...

Zdroj
8) Naučit se vařit italskou, mexickou a jiné světové kuchyně
Zatím neumím popravdě ani naší českou a moc nevařím, ale mě ani česká  moc nechutná a tak se naučím pár klasik a zaměřím se spíše na světové kuchyně, protože třeba italskou miluju. Uf, mamka si to přečetla a prý o víkendu vařím...To jsem si, ale zavařila, že ?



9) Koupit si kabelku –opravdovou ne od Vietnamců za „či ca padesát“
Ženy a kabelky, co ? U mě najdete jenom zatracený batohy, poslední kabelka dopadla tak, že se jí po třech dnech rozbil zip a od té doby mi dekoruje skříň a jinou nemám. No, co ? Nepotřebuji. Vlastně tahám jednu od babičky s lebkou a řetězy a to ještě jen když fakt nemůžu mít batoh . Asi bych chtěla nějakou koženou, velkou, černou, prostě takovou tu základní kabelku, co ale něco vydrží.


Zdroj
Tetování
Zatím na to nemám koule, ale už mám vymyšlený tak tři, ale nechci zase zacházet tak daleko, takže tak 1-2. Ráda bych si věci zaznamenávala nejen do diářů a v případě nějakého toho podílu z celoživotního úhlu pohledu, jakože je to pro mě nějak bytostně důležité. Obrázek je pouze ilustrační, nic takového nechci. 





A to je vše....
S láskou,
Sabbi

středa 7. února 2018

Na co jít v únoru do kina ?

Ahoj všichni, jak moc dobře všichni víme jedna z mála věcí, co mě baví jsou filmy a dneska si naservírujeme pár čerstvých či již zanedlouho čerstvých novinek. Já teda jdu v sobotu s mamkou na Padesát odstínů svobody,  načež ačkoliv to nemá moc kulturní hodnotu se docela těším, spíš protože jsem s mamkou takhle už sakra dlouho nikde nebyla, ale to určitě zahrnu do dalšího Viděla jsem.

Tvář vody
DějV utajované americké vládní laboratoři probíhají experimenty s podivuhodným obojživelným monstrem nalezeným v Amazonii. Ví se o něm velmi málo – domorodci jej uctívali jako boha, může dýchat na vzduchu i pod vodou, podobá se člověku a je považován za nebezpečného tvora. V laboratoři jej drží a bezohledně zkoumá ambiciózní vládní agent Richard Strickland (Michael Shannon). Zachází s ním spíše jako s biologickým materiálem než s živou bytostí. Jeho experimenty neberou ohledy na to, zda objekt zkoumání zůstane na živu. Ve stejné laboratoři pracuje němá uklízečka Elisa (Sally Hawkins) a když se náhodou střetne s uvězněným stvořením, dokáže s ním navázat takovou komunikaci, k níž není potřeba žádných slov. Stačí jim gesta a emoce. Elisa jej nevnímá jako nebezpečnou zrůdu, cítí především jeho strašlivou osamělost. Je to i tím, že tato záhadná bytost má jednu základní vlastnost vody. Jak voda přijímá tvar nádoby, tak stejně tento vodní tvor přijímá vlastnosti každého, s kým se potkává, a odráží tak jeho agresivitu i osamělost nebo bezpodmínečnou lásku. Díky tomu se mezi ním a vnímavou Elisou vytvoří silné pouto. V okamžiku, kdy hrozí další brutální pokusy, Elisa pochopí, že je čas na společný útěk. A protože jsme v 60. letech minulého století, neobejde se to bez účasti sovětských špiónů. (CinemArt)
Ocenění filmu: režisér -Zlatý lev, Zlatý glóbus,BFCA Critic´s Choice Award a další
                         Zlatý glóbus za nejlepší hudbu + 13 nominací na Oscara v různých kategoriích

Nit z přízraků
pro trailer klikněte zde
DějMít šaty od návrháře Reynoldse Woodcocka (Daniel Day-Lewis) znamenalo v dynamické éře obrozujícího se poválečného Londýna úplně nejvíc. Dáma musela mít dostatek peněz, patřičný rodokmen a odpovídající vychování, aby mohla vyrazit na večírek v jeho modelech, které byly vždy unikátní. Status génia si ale vybíral svou daň v podobě Woodcockovy totální emocionální vyprázdněnosti. Odtržen od reality všedního dne, neboť o vše praktické se starala jeho sestra (Lesley Manville), stavěl všechny ženy na roveň krejčovských panen. Měl sice vždy po ruce nějakou milenku či múzu, ale stačilo, aby si ráno při snídani trochu hlasitěji mazala topinku máslem a už se pakovala z jeho života. Když v kavárně v zapadlém přístavním městečku Reynolds objevil stydlivou servírku Almu (Vicky Krieps) a rozhodl se jí nabídnout momentálně uvolněné místo po svém boku, netušil, s čím si zahrává. Tahle zdánlivě neškodná submisivní bytost totiž rychle pochopila pravidla hry a rozhodla se aktivně bojovat za to, aby neskončila jako její předchůdkyně. Situaci jí usnadňuje i to, že se do ní Reynolds zamiloval. Nápor citů se však velmi negativně začal odrážet na jeho tvorbě, a umělcova praktická sestra se proto rozhodne rázně zakročit.(CinemArt)
Ocenění filmuNew York Film Critics Circle za scénář a Los Angeles Film Critics Association za hudbu + 6 nominací na Oscara

Tři billboardy kousek za Ebbingem
DějMildred Haynesové (Frances McDormand) zavraždili dceru. A protože se vyšetřování už několik měsíců bezvýsledně vleče, rozhodne se jednat. U vjezdu do města vylepí na tři billboardy velmi kontroverzní vzkazy adresované váženému šéfovi místní policie (Woody Harrelson). Tímto nezvyklým činem začíná bitva mezi Mildred a zástupci zákona. Když se do věci vloží ještě další policista (Sam Rockwell), nevyzrálý maminčin chlapeček se zálibou v násilí, souboj mezi místním policejním oddělením a osamělou, ukřivděnou a hlavně rozzuřenou bojovnicí se může rozjet na nejvyšší obrátky.(CinemArt
148. nejlepší film na ČSFD
Ocenění: Zlatý glóbus za nejlepší film - drama, nejlepší herečku - drama, nejlepší režie, scénář, herec ve vedlejší roli a další......
7 nominací na Oskara






Rudá volavka
Děj:Baletky, které musí předčasně ukončit svou kariéru, to nemají jednoduché. Celý svůj život do té chvíle věnovaly jen tanci a jejich příprava na skutečný život není dokonalá. Až na maximální sebekázeň a vůli dohnanou až do krajnosti. Bývalá primabalerína Dominika Jegorovová (Jennifer Lawrence) navíc žije v dnešním Rusku a se svou matkou čelí bezútěšné a nejisté budoucnosti. Díky tomu se stává snadnou kořistí ruské tajné zpravodajské služby a dostává se do jejího kurzu, v němž školí „volavky“. Zde probíhá tvrdý výcvik, jehož cílem je naučit své „žákyně“, aby v roli profesionálních svůdnic využívaly své tělo a mysl jako dokonalé zbraně. Po ukončení zvráceného a sadistického tréninku je Dominika jako nejnebezpečnější volavka nasazena na Nathaniela Nashe (Joel Edgerton), důstojníka CIA, který řídí jednoho z nejdůležitějších špiónů v Rusku. Dominika s Nathanielem vede souboj silných vůlí plný špionských triků, nedůvěry, ale především vnitřně bojují s nevyhnutelnou vzájemnou touhou. Dokáže ji Nathaniel přesvědčit, že je právě on tou jedinou osobou, které může věřit?(CinemArt)
Mimochodem nyní u nás vychází i kniha, jež je předlohou tomuto filmu, tak mrkněte.

Děkuji za Váš čas při čtení tohoto článku.
S láskou,
Sabbi





      pátek 2. února 2018

      Plamen v temnotě | Sabaa Tahirová | knihodojmy

      Ahoj všichni, po nějaké době bez knižní článku, ano knižní článek. Mám takový podivný zvyk psát tohle hned po tom, co to dočtu. No, ani tentokrát tomu není jinak.
      Anotace:
      Pokračování Jiskry v popelu. Eliasovi a Laie jde o život
      .Po Čtvrté zkoušce a událostech, k nimž při ní došlo, se vojáci vydávají na lov dvou uprchlíků, kteří utekli ze Serry a vydávají se na nebezpečnou cestu do srdce Impéria.
      Laia se chystá proniknout do Kaufu, nejstřeženějšího a nejnebezpečnějšího imperiálního vězení, aby zachránila svého bratra, jehož schopnosti jsou klíčem k přežití Učenců. A Elias je rozhodnut jí pomoci, přestože se tím vzdává poslední šance na svobodu.
      Temné síly, lidské i ty z jiného světa, však pracují proti nim. Dvojice musí na každém kroku své cesty bojovat, aby přelstila nepřátele: krvežíznivého císaře Marka, nemilosrdnou Velitelku, sadistického Dozorce, který vládne kaufskému vězení a - což je nejbolestivější - i Helenu, Eliasovu dlouholetou přítelkyni, která nyní zastává funkci císařova Krkavce.
      Helena se musí podrobit Markově vůli a postavit se do čela mise, která jí zlomí srdce: najít zrádce Eliase i učeneckou otrokyni a oba zabít.

      Můj názor: Druhé díly mají obvykle jenom zaplácnout takovou tu mezeru mezi uvedením do děje a vyvrcholením celé série, ale tentokrát tomu tak není. Sabaa tomuhle mýtu o druhých dílech totálně nakopala zadek. Nestává se mi teď zas tak často, že by mě něco tak chytlo, že bych četla doma, ve škole, na záchodě, ve vlaku, prostě pořád. Dokonce mi málem můj plamen, teda ale v krbu vyhasnul. Jako velmi zajímavý nový záporák nám tu vstupuje do děje dozorce, škoda jen že jsme se o něm nedozvěděli více. Ohledně Laii se snad vše vyjasní v pokračování, protože je tu dost nejasných věcí. Elias je můj asi největší miláček série. Možná proto, jak i přes veškerou snahu se mu věci kazí, jak si pořád klade za vinu i věci, které nemohl nějak ovlivnit... Celkově mi přijde druhý díl zaměřen na Veturia a to nejen z pohledu jeho samého nebo Laii. Nesnáším to čekání na další díly, obzvláště u této série je tam až nekřesťansky dlouho mezera.Úplně vás to pohltí a odnese do Impéria. Právě jsem někde četla, že tohle bude tetralogie.... Je to tak  ? Doufám v to, protože ještě více Saaby Tahirové ? To beru, navalte to sem. Já jsem to úplně nechtěla číst, abych nemusela čekat na další díl, ale neodolala jsem. Má 92% na databázi knih. Prostě specialita mezi young adults. A taky doufám, že přestanu, tak přehnaně používat slovo že, že ? Na jednu stranu to vypadá jako bych byla totálně vymletá, jenže to je po té knížce prostě......Uááááá.....

      S láskou, Sabbi

      Rossmann haul