pondělí 19. března 2018

Okamžiky (NE)štěstí | Patrik Hartl | knihodojmy

Ahoj všichni, po velmi dlouhé době jsem zase něco přečetla, mrzí mě, že nečtu víc, ale bohužel není ani moc čas. Pořád ještě se léčím, aby se mi zánět ledvin nevrátil a tak alespoň píšu články než seženu sešity na dopsání. Hlavně vím, že když si články předepíšu teď pak už je jen postnu a nenastane tu ta tichá linka jako posledně, protože věřte mi, že až přijdu do školy, tak to bude chuťovka, po přestupu být nemocná ? Gratuluju Sabino !
Zdroj obrázku

AnotaceOkamžiky štěstí je možné začít číst z kterékoli strany. Vyberte si! Příběh sourozenců Veroniky a Jáchyma budete prožívat podle toho, který začátek zvolíte. Buďto do života skočíte jako Jáchym volným pádem z výšky čtyř tisíc metrů, nebo se jako Veronika budete statečně prokousávat citovými nástrahami ode dne ke dni. Prožijete dva příběhy v jednom. Jako on a jako ona. Nebo v opačném pořadí, což bude překvapivě jiné, než byste očekávali... Můžete s nimi hledat štěstí, doufat, věřit, dělat chyby a napravovat je. Budete se o ně bát, fandit jim a zamilovávat se s nimi. A nejenom s nimi. Taky s Eliškou, Kubou, Dedém, Monikou, Viktorem, Amy, Kryštofem, Danou, Viki a Ondřejem. Protože štěstí a lásku hledá každý. I když to zní jako fráze.

Co si myslí Sába ?
Tahle knížka je celá jednoduchá a plochá, baví mě, jak Hartl píše, protože je to čtivé i kdyby psal o tom, jak si každej den dělá kafe. Hlavní hrdinové jsou si povahově v mnohém dost podobní, možná je to tím, že jsou sourozenci, že jo ? Ale člověk si při čtení říká, co to sakra dělaj se svým životem ? Tak nějak jsem je ani nepochopila, přišlo mi to moc natřískaný vztahy a mít sakra poměr s chlapem, co s ním něco měla moje máma ? To je nechutný ! A celý je to jedno velký CO TO DO PRDELE JE ? Vlastně se nedivím, že jim ty vztahy až tak moc nefungovaly, protože co tohle je za lidi, to není možný, já bych s nima nějaký dlouhodobý soužití asi taky nezvládla. Záměr úmrtí rodičů na začátku příběhu mi tam přišel nevyužitý, takový nějaký jako když flusnete na chodník. Znám i autory, co prostě píšou dle mého názoru daleko hodnotněji. Jako oddechovka dobré, ale nechápu, že je z toho na větvi minimálně celý Instagram. Celé je to povrchní, vztahové a moje panenky se protáčí ještě teď, co to po sobě znovu čtu... Až budu chtít být takhle zklamaná příště přečtu si Blesk pro ženy, ne knížku.
Zdroj
S láskou, Sabbi

Žádné komentáře:

Okomentovat